Samota Jako bodlák na louce květinami poseté, cítím se na tomto světě Převládá pocit, že jsem sám, ikdyž kolem přátele mám Samota je někdy ta nejlepší společnice Pomůže, vyčistí hlavu Je tady když ostatní tě srazí dolů Vždy je na blízku, když je potřeba nejvíc Nacházím klid ve věčné samotě Bez zbytečných problémů Cítím se s ní svobodně Miluji svoji samotu Někteří s ní nechtějí být Někdy je to lepší Nejlepší milenka a zároveň trýznitel Ubližuje a zároveň léčí, když je poblíž Miluji svoji samotu Z hlavy ji vypustit nemůžu Pořád se k ní vracím Svou nepřítomností pomůžu mnohým , když se od nich odvracím Nikdo neurčuje, jak samota vypadá Je tvoje, tebou utvářená