---

Dětství tvé bouře odnáší.

Věk her, domova bezpečí.

Zdáli slyšíš hlas matky své:

V řadě se drž, to mi slib synu můj.

Náhle hoch dospěl v muže

a jeho život se změnil v boj.

Zvedl hlas, zvedl pěst,

proti řece špíny šel.

Skrze bolest, napříč lží,

nenávistí je hnán.

Systému sluhové pravdy se bojí, do pasti jsi vehnán.

Okovy na rukou, vzali ti svobodu.

Sliby, spravedlnost, jsou tak průhledné.

Kriminál za zločin jež nespáchal.

Chceš vidět svítat slunce nad zemí, já vím,

Chceš stát pod modrou oblohou.

Vůně luk setí žatvou - vzpomínáš?

Tak dávno se zdá.

Srdce své tak čisté máš, miluješ zem, pro níž jsi žil.

Každý den - stále tak sám, uvězněn - přemýšlíš.

Systému sluhové pravdy se bojí, do pasti jsi vehnán.

Okovy na rukou, vzali ti svobodu.

Sliby, spravedlnost, jsou tak průhledné.

Kriminál za zločin jež nespáchal.

Tvá bolest, tvá víra, sražen na kolena, srdce ti rvou.

Když proti bestii nestojíš sám, sám...

Čas bouře, vítr změn, tvůj boj.

To, co tě nezničí, sílu ti dá.